V mezinárodním průzkumu, který provedlo Centrum pro mezinárodní správu a inovace (CIGI) - think tank se sídlem v Kanadě, byla většina respondentů proti pojmu darknet. Vzorek průzkumu se skládal z 24 000 uživatelů internetu, kteří patřili do 24 zemí, včetně Austrálie, Brazílie, Kanady, Číny, Egypta, Francie, Německa, Velké Británie, Hongkongu, Indie, Indonésie, Itálie, Japonska, Keni, Mexika, Nigérie, Pákistán, Polsko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Švédsko, Tunisko, Turecko a Spojené státy atd.
Darknet čelí nepřátelské opozici v zemích, jako je Indie, Indonésie a Mexiko. Téměř 80% respondentů z těchto tří zemí zastávalo názor, že temná síť by měla být odstraněna. Více než 72% amerických a australských respondentů sdílelo podobné názory v souvislosti s temnou sítí.
Pokud jde o dohled, více než 20% respondentů (přesněji 26%) se domnívalo, že nedůvěřovali tzv. Třetím stranám ani federálním postupům dohledu. Dohledové agentury třetích stran by neměly mít možnost sledovat komunikaci jednotlivce nebo jiné činnosti související s internetem, tvrdí respondenti.
Naopak v průměru 8, 47% respondentů zastávalo názor, že dozorové agentury by měly mít právo sledovat online aktivity uživatelů internetu. Respondenti, kteří upřednostňovali federální dohled, patřili Tunisku (27%) a Pákistánu (21%).
Většina jednotlivců, kteří se průzkumu zúčastnili, interpretovala darknet jako zdroj propagace vulgarity.
Je zajímavé poznamenat, že většina uživatelů internetu, kteří se průzkumu zúčastnili, netušila, o čem je zabezpečení šifrování a soukromí, nebo zda chrání online transakce a identitu přes web. Více než 60% amerických uživatelů internetu a dalších 60% respondentů průzkumu uvedlo, že technologické společnosti v žádném případě nemají právo vyvíjet aplikace pro monitorování pro ochranu donucovacích orgánů před přístupem k online osobním údajům uživatelů internetu.
Je docela překvapivé, že 70% respondentů z průzkumu zastávalo názor, že kontrolní agentury třetích stran by měly mít právo na přístup k informacím netizen z nějakého platného důvodu, jako je například národní bezpečnost. Mezitím pouze 30% respondentů nesouhlasilo. Názory platných důvodů se mezi uživateli internetu v průzkumu lišily.
Jedním z nejzajímavějších aspektů průzkumu bylo to, že respondenti z Turecka (45%) a Brazílie (41%) neměli důvěru ve federální strategie dohledu. Toto procento je poměrně vysoké ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi, jako jsou Spojené státy americké (31%), Francie (29%) a Austrálie (25%). Respondenti ze čtyř zemí včetně Jižní Koreje, Německa, Hongkongu a Japonska (přesněji 40%) projevili nespokojenost s motivem národních bezpečnostních agentur k přístupu k osobním údajům uživatelů internetu.
Výsledky tohoto konkrétního průzkumu poukazují na skutečnost, že běžní uživatelé internetu mají vůči svým vládám rozdílný názor, pokud jde o jejich vlastní soukromí a bezpečnost na webu. Mají tendenci podporovat federální dohled, pouze pokud existuje pádný důvod, který odpovídá potřebám národní bezpečnosti.
